Aktuální čísla časopisů

Myslivost: Prosinec / 2014
ročník: 62 (92)
 
Lovecký pes: 2/2014
ročník: 2014
 
Myslivecké zábavy 2/2014
ročník: 2014

Dotazník Zachraňme srnčata

25.8.2014

Dotazník Zachraňme srnčata

Prosba o poskytnutí prvotních údajů týkajících se problematiky ztrát srnčat při senosečích

 
Prosíme všechny uživatele honiteb o spolupráci a poskytnutí prvotních údajů týkajících se problematiky ztrát srnčat, která jsou každoročně vysekána při probíhajících senosečích v období květen – červen. O tom, jak se celá tato aktivita zrodila a jaký byl impuls k vytvoření dotazníku, se dočtete v textu níže.
Předem děkujeme vše ochotným spolupracovat, o výsledcích budeme informovat na těchto stránkách a na stránkách časopisu Myslivost.
Jiří KASINA, Petr SLABA, Lubomír HAJNÝ
 
DOTAZNÍK NAJDETE ZDE
 
Smutná srnčí máma
Došel jsem pomalu k posedu, pod kterým se v menším údolí rozprostírala posekaná louka, ne velká, čítající asi tak dva a půl hektaru. Vysoká tráva ležela teď v dlouhých řadách jako na nějaké přehlídce. Cestou jsem potkal velký a rychlý traktor s masivní závěsnou sekačkou, což bylo znamení, že louku posekal těsně před mým příjezdem. Jako vždy nám myslivcům nedal majitel polností vědět, že se bude sekat...
Chvíli jsem seděl, když z trnek vedle louky vyšla na posekanou louku mladá srnka, byl červen čas mláďat a já tušil, co se bude dít, ale netušil, že zažiju tak emotivní smutný zážitek… Srna začala sem a tam chodit mezi řádky a volala jemným pískáním srnče, které se jí ale neozývalo. Trvalo asi čtvrt hodiny, než ho našla, malé tělíčko leželo v jednom z pruhů trávy, kde ho zastihla dlouhá a nemilosrdná kosa sekačky, nemělo vůbec šanci na přežití.
Srna k němu došla, chvíli ho očuchávala a pokoušela se ho větrníkem postavit na běhy. Přitom opět pískala, ale tentokrát jinak. Úplně změnila hlas, v jejím pískání byl jasně poznat smutek a obrovská bolest, protože zjistila, že její nejmilejší už nežije, že ho ta velká burácivá věc, která po louce jezdila a kosila trávu, ve které si srnče schovala, strašlivě zahubila. Její hvězdičku, její malou holčičku, její první v životě…
Slézal jsem z posedu a měl jsem oči plné slz a hlavu plnou myšlenek o tom, jak si my nárokujeme majestát nad lesy, poli, loukami a zapomínáme na to, že nám vlastně nepatří, že jsou tu tvorové, kteří na ni mají mnohem větší právo než my, protože je to jejich domov ve kterém tisíce let žijí…
 
P.S.: V současné době, kdy nám EU víceméně účelově omezila na spoustách hektarů pěstování obilovin, vznikly z těchto pozemků louky a pastviny. Na těchto loukách většina srn klade svá mláďata a má je tam schovaná před predátory, bohužel, je to současně v době senosečí. Malé srnče neuskočí a neuteče ve vysoké trávě před sekačkou, je pudově přikrčené a čeká, až nebezpečí zmizí… Jak to dopadne je zřejmé. Také dnešní sekací stroje a traktory jsou mnohem rychlejší a se širším záběrem sekání, než stroje, které brázdily naše pole a louky před dvaceti lety. Má to za následek, že v každém mysliveckém sdružení, které má luční pozemky ve svých honitbách, přijde o život nezanedbatelné procento srnčat. Sám jsem byl svědkem kosení většího vojtěškové pole, na kterém bylo posekáno sedmnáct srnčat…
Zemědělci často nárokují po myslivcích značné částky za škody zvěří, které jim způsobí na polích. Co kdybychom my myslivci chtěli také náhradu škod například za ta srnčata – co třeba takových 15 000 za jedno posekané?       
Petr Slaba
 
Tato povídka (či spíše smutné povzdechnutí) byla uveřejněna na facebookových (FCB) stránkách Petra Slaby začátkem června jako reakce na naši bezradnost nad vysečenými srnčaty. Na vysvětlenou – s manželkou jsme členy jednoho mysliveckého sdružení na Kokořínsku, kde dělá P. Slaba hospodáře. V honitbě máme 120 ha lučních porostů. Aktivně jsme se pod vedením nadšence P. Slaby zúčastnili procházení luk, vyhánění a vynášení srnčat, v nekonečných loukách, kde kvůli letošnímu průběhu počasí byl hustý, někde až dvoumetrový, porost. Byl to doslova sisyfovský úkol.
I přes vynaložené úsilí, kdy se řadu srnčat podařilo zachránit, jsme přesto fyzicky našli a „odepsali“ na oněch stodvaceti hektarech 17 posečených srnčat! Možná nejméně stejný počet jsme nenašli a srnčata skončila v bubnech žacích strojů, kadavery okamžitě zkonzumovali i predátoři a černá zvěř. To, jak nepříjemné je na čerstvě posečené louce milosrdně loveckým nožem ukončovat trápení srnčete s usečenými běhy, nemusím asi příliš zasvěceným popisovat.
 
Uveřejnění povzdechu Petra Slaby na facebookových stránkách mělo nečekaný efekt – během necelých dvou týdnů se sešlo na osm desítek podpůrných komentářů, celkem byl příspěvek sdílen 26 400x!!!
Největším šokem ale byl kontakt přímo z Ministerstva životního prostředí, kdy se o problematiku zajímal sám ministr Richard Brabec a v pondělí 28. 6. pozval na schůzku Petra Slabu, s ním jsem šel já a z Ostravy dorazil i velký propagátor ochrany zvěře Lubomír Hajný.
Při asi jedenapůlhodinové debatě jsme panu ministrovi snad vysvětlili, že jde nejen o záchranu srnčat, ale i jiných druhů zvěře a obecně živočichů, kteří zahynou při sečení trav moderní rychlou a širokozáběrovou technikou. A jedná se mnohdy i o druhy chráněné, tedy v gesci MŽP!
Ministr Richard Brabec se vložil do problému opravdu se zaujetím, opravdu pozorně naslouchal a konstruktivně se snažil získat co největší spektrum informací. Ministr Brabec se proto rozhodl vytvořit dlouhodobý projekt pod patronací MŽP, který bude zahrnovat nejen změny v legislativě, ale i osvětovou a mediální kampaň. Následující den tento projekt na jednání vlády nastínil i ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a požádal ho o spolupráci.
 
Zatím je tedy jednání v začátcích, je třeba prodiskutovat technické možnosti plašičů a jiných technologií, které by se daly použít při eliminaci ztrát, resp. vyhánění srnčat. Byl jsem také kontaktován pracovníky Výzkumného ústavu zemědělské techniky, kteří se snaží získat grant na tříletý výzkum v oblasti technických řešení. V zákonných normách jsou totiž popsány povinnosti uživatelů jak honebních, tak i zemědělských pozemků, ale není jednotný názor, co vlastně efektivně použít, čím žací stroje vybavit, jaké postupy při sklizni využívat. To je ale pohled technický, případně technologický.
Je tu ale pohled komunikační, mnoho lidí reagovalo na FCB aktivity tak, že se jim poprvé otevřely oči, že o problému ani nevěděli, ozvali se prostí řadoví občané a nabízeli třeba pomoc při procházení luk před sečením, ozval se i nespočet zemědělců, kteří by chtěli poradit, neboť si dosud  škody na zvěři v takové míře neuvědomovali a chtěli by se poučit a začít se chovat zodpovědněji.
Určitě se podaří příští rok nějakou kampaň nastartovat, rádi nejen přes stránky časopisu budeme informovat, ale pokusíme se také propojit a spojit aktivity všech zúčastněných a ochotných spolupracovat, a to jak fyzických osob, vlivných činitelů, tak ale i firem, právnických osob.
 
Hned v prvopočátku jsme ale v situaci, že pokud chceme argumentovat, musíme mít v rukou alespoň nějaká relevantní čísla, údaje, o které je možné se alespoň pro začátek v jednáních opřít.
Dovolujeme si proto přinést první, relativně jednoduchý a operativní krok, který je založen na ochotě uživatelů honiteb spolupracovat.
Jsme si vědomi jisté nevědeckosti průzkumu, jistě by mohl někdo napadnout vypovídací hodnotu a relevantnost připojeného dotazníku. Berme to ale jako co nejrychlejší získání alespoň nějakých vstupních dat. Bude-li mít kdokoliv jiné objektivnější a aktuálnější údaje s větší vypovídací hodnotou, moc prosíme, poskytněte nám je.
Dotazník, prosím, vyplňte s veškerou vážností a zodpovědností, rádi bychom, aby za honitbu ho vyplnil hospodář anebo předseda.
Předem děkujeme všem za ochotu poskytnout vstupní údaje, děkujeme předem za nápady a podnětné připomínky jak dál, všechny konstruktivní názory a poznámky se budeme snažit akceptovat. Můžete je zasílat elektronicky na info@myslivost.cz.
Věříme, že je to jen začátek podstatně větší a rozsáhlejší kampaně a aktivity, která pomůže naší zvěři a přírodě jako celku.
S mysliveckým pozdravem
Jiří KASINA, Petr SLABA, Lubomír HAJNÝ
 
 

Fotogalerie

 
 
 
 

Reklama

 

Tip obchodu

Myslivost Vosátka a kol. Tip obchodu
Cena 800 Kč pro předplatitele

Reklama

reklama
 
 

Reklama

reklama
reklama
 

Partneři

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Reklama

 

Výměna ikon

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Stáhněte si

Stáhněte si