Aktuální čísla časopisů

Myslivost: Prosinec / 2014
ročník: 62 (92)
 
Lovecký pes: 2/2014
ročník: 2014
 
Myslivecké zábavy 2/2014
ročník: 2014

Nově, ekonomicky, hospodárně, soběstačně?

19.7.2014

Jiří Kasina Nově, ekonomicky, hospodárně, soběstačně?

Rozhovor s předsedou Ekonomické komise ČMMJ

 V posledních týdnech se mezi mysliveckou veřejností s razancí japonské tsunami šíří „zaručené“ informace a spekulace spojené se zásadními personálními změnami ve vedení Českomoravské myslivecké jednoty. Mnoho diskuzí se točí kolem peněz a finančních toků, nakonec vše se přece na peníze počítá a sám expředseda Ing. Palas označil neshody kolem financování za hlavní důvod své abdikace. Mezi nově zvolenými třemi statutárními zástupci ČMMJ je Ing. Miroslav Kraus, předseda Ekonomické komise ČMMJ, který by měl asi co nejvíce vědět o záležitostech spojených s financemi. Druhý červencový týden jsem jej proto navštívil a položil několik otázek, které jistě budou zajímat mnohé členy ČMMJ.

 

Na začátek se asi nemohu zeptat předsedy Ekonomické komise jinak, než tak, jak se i mne často čtenáři a myslivci ptají - jak si tedy finančně Českomoravská myslivecká jednota stojí? Opravdu jí trápí dluhy a nedostatek financí?

Rozpočet na letošní rok je postavený, vyrovnaný, kolem rozpočtu byla spousta dohadů, přijala se radikální opatření hlavně na velké akce. Dohady kolem financí vyvrcholily v podstatě tím, že nastaly personální změny ve vedení Jednoty. Co se týká financí, tak z členských příspěvků se nedokáže zajistit chod ústředí, ale jsou další zdroje financí, které pomohou rozpočtu, které řeší náklady na velké akce. Je to hlavně dotace od Ministerstva zemědělství, která se každoročně čerpá a podle mě by se dalo čerpat více peněz díky tomu, že myslivost je kulturním dědictvím. Stát by měl takové akce a činnost myslivců jakožto nositelů kulturního dědictví podporovat. Druhá strana mince ale je, jak dokážeme finanční prostředky využít a použít. Pokud jsou to dotační peníze, tak pro jejich čerpání platí tvrdá pravidla. Letošní rok je tedy zajištěn bez problémů, je zajištěna spoluúčast u dotačních prostředků, takže problém, aby organizace běžela, letos opravdu není.

 

Lze tedy říci, jaký je podíl dotací?

Jsou to jednoduché počty, jak už bylo zveřejněno, dotace pro letošní rok je na úrovni osmi milionů korun, k tomu máme necelých sedmdesát tisíc členů, krát 140 Kč, to je příspěvek, který zůstává na ústředí, takže to jsou peníze, se kterými můžeme počítat. Ostatní prostředky jsou ty, které jsou navíc, tyto prostředky zhruba pokryjí nejnutnější provoz Sekretariátu.

 

Ano, berme na vědomí, že rozpočet není ztrátový, jak je to ale se zaúčtováním dalších finančních zdrojů, respektive jakým způsobem se do rozpočtu promítají sponzoři a partneři? Jakým způsobem má toto Myslivecká rada pod kontrolou?

Momentálně situace, co se týče sponzorů, není nějak extra dobrá, sponzorů moc není. Většinou jsou to firmy jako Česká zborojovka, Meopta a další, které nám poskytují spíš jejich zboží a výrobky než hotové peníze. Dalším sponzorem je Toyota, která poskytuje vozy, to ale není taky zadarmo, protože se musí zajišťovat jejich propagace, což taky něco stojí. Jinak největším naším sponzorem je podnik Lesy ČR, který každý rok přispívá na myslivost. Potom jsou další drobnější sponzoři, kteří ale také spíš poskytují materiální plnění než finanční plnění.

 

Určité dohady ale byly v minulosti kolem toho, zda Myslivecká rada dostávala dostatečné a jednoznačné informace, kam šly finanční prostředky, na co se spotřebovaly. Kam tedy jdou dotace, kam jdou finanční prostředky od partnerů?

Dotace jsou jednoznačně dané, ty musí být přesně zaúčtované, protože chodí kontroly. Co se týče ostatních darů a příspěvků, tak většina z nich nejde přímo na Sekretariát, jde přes Interlov, protože tato organizace může vynakládat zase prostředky na propagaci sponzorů. Vše je řádně zaúčtované v Interlovu, ten má své orgány, které kontrolují hospodaření, dá se vše dohledat a doložit.

 

S financemi ale souvisí jedna aktuální otázka, která koluje v myslivecké veřejnosti – financovala opravdu ČMMJ volební kampaň některých kandidátů?

Mohu k tomu říci, že ČMMJ před každými volbami podporuje nějaké kandidáty, kteří se zavážou potom myslivcům, pokud budou zvoleni, pomáhat. Někdy ty podpory byly spíš takové, že se prosazovalo, aby myslivci tyto kandidáty volili, ale v posledních volbách podpora proběhla formou dopisů, které byly nešťastně napsané. I když se o tom rozhodovalo na Myslivecké radě, bylo konstatováno, že Sekretariát ČMMJ vytvoří a rozešle dopisy s oslovením voličů, ale že si náklad na tuto akci budou hradit jednotliví podporovaní kandidáti sami. Bylo podpořeno šest kandidátů, z toho si polovina vše zaplatila, někteří dali dokonce o něco víc, s těmi ostatními se jedná a věřím tomu, že to uhradí všichni, že ČMMJ neponese žádné další náklady. Zdůrazňuji, že to jsou náklady opravdu jen na ty dopisy.

 

V roce 2013 se slavilo devadesát let jednotné myslivecké organizace. Mnozí myslivci podle mne právem žehrají na to, že se k výročí nevydala žádná publikace, nenechal se vyrobit odznak, neudělaly se žádné akce pro běžné myslivce, proběhla jen noblesní recepce na Hradě a akce v chrámu sv. Víta. Byla tato opatření, z pohledu některých myslivců nečinnost, výsledkem finančních úspor? Nedalo se pro oslavy udělat více pro řadové myslivce?

Neudělalo se opravdu nic pro širokou mysliveckou veřejnost, pořádala se akce celostátní, byla zdařilá, dělala se při příležitosti jednání zástupců CIC v Praze. To byla podle mého názoru akce, která 90. výročí vrcholově pojala dobře, ale k obyčejným myslivcům se tyto věci nedostaly a jsme si vědomi toho, že mohlo být uděláno mnohem více pro oslavení výročí. Ale abychom z ústředí pořádali akce pro řádové myslivce, to není možné. K 90. výročí jen část okresních mysliveckých spolků vzpomněla a pořádala nějaké akce na regionálních úrovních. Centrálně z celostátního pohledu ale nebylo ani nic dalšího jiného v plánu a nebyly ani jiné další nápady. Nepořádali jsme žádné další akce, protože na to nebyly peníze, co bylo v plánu, tak se uskutečnilo. A ty odznáčky se nějaké vydaly, v jakém množství, to opravdu teď nevím.

 

Častá otázka je, jak je to s domem v Lešanské ulici, který je Interlovu, proč se tam platí nájem ze strany ČMMJ?

Ta informace se dostává mezi myslivce postupně a ten, kdo chce, tak si tu informaci sežene. Sjezd ČMMJ schválil nákup domu jako vhodnou investici, nemovitost se pořídila za velice rozumnou cenu, dokonce při jednání o ceně jsme snížili původní nabízenou cenu. Dům kupoval Interlov z peněz, které vznikly odprodejem jiných nepotřebných nemovitostí, dům je v majetku Interlovu Praha a ten tam má v nájmu ČMMJ, ČMKJ, pojišťovnu Halali a Služby myslivosti. Vzájemně se musí účtovat nájem, a protože to jsou osoby, které jsou vlastnicky propojené, tak musí nájmy odpovídat běžným nájmům v okolí. Je na vše udělaný odhad. Je prokázáno, že nedochází ke zvýhodňování jedné nebo druhé strany a tyto nájmy se prostě platit musí.

 

Dalším často probíraným tématem diskuzí mezi myslivci je spojování členství a pojištění? Jaký je pohled předsedy Ekonomické komise na to, že by se oddělil členský příspěvek a pojištění?

Můj zásadní názor je, že k členství je pojištění nezbytnou a neoddělitelnou součástí a že by mělo být takto zachováno, je to určitý bonus pro členy, je to výhoda. Pojišťovna Halali jako taková je bezesporu nejlevnější pojišťovnou pro myslivce, zajišťuje pojištění odpovědnosti a úrazu, tak jako Halali úraz ostatní pojišťovny nezajišťují a rozsah plnění si dovolím říci je jeden z nejvyšších možných. A navíc každý složitý případ na pojišťovně řeší představenstvo a projednává ho, kolik uznat, jak se k tomu postavit a nebere se to tak, jako se řeší likvidace u jiných pojišťoven, kde se buď plnění vyřeší, nebo zamítne. Ne vždycky se to sice v Halali daří, protože i tam jsou pokusy o pojistné podvody, tak je třeba některé události pořádně prozkoumat. Co se týče oddělení pojištění a členství, tak by to způsobilo odliv členů, protože proč pak jinak být členem? Dnes je řada myslivců členem ČMMJ právě proto, protože jsou dobře pojištěni. Vlastně když to spočítáme, tak 550 Kč je členský příspěvek a 250 Kč je pojištění, a pokud by členský příspěvek zůstal, tak proč by si k tomu měl myslivec platit minimálně 350 Kč za tu nejlevnější pojistku u jiné pojišťovny, to přece nemá logiku. Volají po oddělení členství a pojištění jen ti, kteří by se chtěli jen pojistit a nebýt členy. Pojišťovna by tak asi měla šanci přežít, protože pojistné je zatím nejlevnější na trhu, počet klientů pojišťovny by asi vzrostl, ale počet členů Jednoty by klesl. Ale pokud si řekneme, že je potřebná jednotná organizace, je otázka, jak se na to do budoucna budeme dívat, ale pojištění je jednoznačně sjednocující prvek.

 

Lze to tedy chápat tak jako je povinné ručení u řidičů?

Ze zákona myslivec musí být povinně pojištěn, to je opravdu takové povinné ručení, zaručuje myslivcům, pokud neopatrným zacházením nebo svojí činností něco způsobí, že ten, komu je způsobena určitá újma, bude odškodněn. To vyplývá ze zákona. Je třeba ale zmínit i další podstatnou výhodu, že pojistka u Halali je uzavírána jako hromadná pojistka pojištění úrazu pro všechny členy, a u mysliveckých sdružení, kde mají 80 % členů ČMMJ, tedy pojištěnců Halali, jsou pojištěni všichni účastníci akcí, které toto sdružení pořádá, ať jsou to naháňky, kulturní akce, dětské dny apod. Pokud dnes někdo pořádá větší mysliveckou akci a nemá splněnu tuto podmínku, nemá pojištěny všechny účastníky, tak to může být v případě závažnějších úrazů i likvidační. A jistě oba dobře víme, že třeba na dětských dnech a brigádách vznikne úraz raz dva. Takže výhoda společného pojištění je nespornou výhodou.

 

Přesto se ještě vraťme k členskému příspěvku, stále dokola se asi všichni setkáváme s neznalostí, z čeho se vlastně členský příspěvek skládá, resp. kolik kam jde. Bohužel to mnohdy nevědí ani funkcionáři na okresní či místní úrovni.

Pořád při všech příležitostech to zdůrazňujeme, pořád je mezi myslivci neznalost. Z celkového příspěvku 800 Kč zůstává 410 Kč na okrese, tam, kde se konkrétní myslivec nahlásil a kde je evidován, 250 Kč jde na pojištění a 140 Kč zůstává na ústředí, z čehož se 5 Kč odvádí do fondu pro rozvoj myslivosti a 135 Kč zůstává pro vlastní činnost ústředí. Pak jsou další snížené příspěvky, to si ale umí přece každý rozumný myslivec dohledat sám, publikovalo se to mnohokrát.

 

Vím, že to někteří slyší neradi, ale nenastala doba, kdy by se měla výše příspěvku změnit?

Co se týká jednostranného pohledu z ekonomického hlediska, tak díky tomu, že veškeré náklady stoupají, tak příspěvek ve výši 800 Kč už dnes opravdu nestačí pokrýt potřebné činnosti, musí se buď na okresech nějakou formou aktivity omezovat, což ale není dobře, a nebo se musí hledat sponzoři a další finanční zdroje. Je to stejné v okresním i celostátním pohledu. Z ekonomického hlediska příspěvek už nestačí, ale z pohledu dění v myslivosti v současné době není na programu dne zvyšovat příspěvek, musíme hledat prostředky jinde, aby se organizace udržela. To je otázka i nových stanov, zda zůstaneme pouze stavovskou organizací, kdy jsou členové pouze fyzické osoby nebo přijmeme návrh, že by se pod křídla ČMMJ vzaly právnické osoby, například uživatelé honiteb apod.. Museli bychom ale dokázat, že umíme zastoupit právnické osoby při jednání se státními organizacemi, při jednání o zákonech. Členstvím právnických osob v ČMMJ bychom získali další příspěvky pro činnost. Z hlediska pojištění už máme připraveno pojištění právnických osob, kde jsou plně pokryty veškeré pojistné skutečnosti, které vyplývají z činnosti uživatele honitby v honitbě.

 

Rozdělení členských příspěvků snad tedy čtenáři pochopí, o trošku větší polovina finančních prostředků zůstává na okresech, to je nesporný fakt. Ale jakou šanci mají na přežití malé okresní myslivecké spolky, ty, které mají málo členů, nedostanou tedy tolik finančních prostředků. Nenastal už čas na slučování? Je třeba mít všude okresní spolky?

My jako členové Myslivecké rady jsme delegováni na okresní sněmy, jsme ve styku s řadou okresních mysliveckých spolků, proto vím a mohu tvrdit, že nezáleží na počtu členů spolku, ale kdo tam dělá jednatele, jaká je rada. Protože jsou spolky, které mají malý počet členů, ale dělají řadu akcí, dělají to s nasazením nebo seženou sponzory, kteří na místní či regionální úrovni jsou. Je řada spolků, které prosazují a realizují příhraniční spolupráce, hlavně s Německem a Rakouskem, stejně tak je řada spolků, které spolupracují, pořádají společně větší akce. Pak jsou ale spolky, kde se pouze vybírají příspěvky, a kritizuje se, že se pro okresy nic z centra nedělá. Vychází to asi ze současné doby a nálady mezi lidmi, vše totiž vždy záleží na lidech, zda chtějí činnost pro myslivce, pro své členy, dělat nebo ne. Vždy se musí vynaložit nějaké úsilí. Záleží ale taky na jednotlivých řadových členech, co od svého okresu vyžadují, zda stačí, že je tam jednatel týdně na dvě hodiny nebo je tam každý den, zda okres vydává zpravodaje, zda myslivce okres řádně informuje a pracuje s nimi. Například informací z dění v ČMMJ na centrální úrovni je dost, jsou na webu a posílají se elektronicky na okresy, okresy dostanou informací poměrně hodně, ale je jen na nich, zda a jak informace využívají a předávají je dál. Pokud ne, pak si musí členové informace získávat sami, a nebo zůstávají bez informací, což je ale špatně. Pak vznikají různé fámy, dohady a odtud plyne nespokojenost členů. Příští rok jsou volby do okresních mysliveckých rad, takže záleží na členech, koho si vyberou, z mé zkušenosti je řada schopných myslivců na okresech, kteří by mohli dobře činnost vykonávat, ale bohužel se jim nedostává času, aby se mohli podřídit. Záleží na okresních sněmech příští rok, koho si na okresy zvolí a to samé je do ústředí. Pokud se zvolí sice schopní lidé, kteří dokáží a umí, ale mají zaměstnavatele, který je neuvolňuje na jednání, pak je to o ničem.

 

Dalším diskutovaným tématem, a z toku případných dotací a finančních podpor do myslivosti velmi podstatným, je otázka krajů. Mohu požádat o názor na kraje, jakým způsobem se uchopit krajské struktury?

Je to otázka přípravy stanov, teď je to aktuální, ČMMJ zůstala svoji strukturou rozčleněna na okresní myslivecké spolky, spolek nemá v okrese partnera, se kterým by mohl jednat na úrovni státní správy. Státní správa řídí činnost nebo myslivost v rámci mysliveckých sdružení a kontakt na ně není, je kontakt přes pověřené obce, kde dochází k tomu, že ne všichni mají tu možnost spolupracovat s myslivci. Krajský článek je rozhodující pro budoucnost myslivosti, protože kraj je statutár, má své vlastní finanční prostředky a má i rozhodovací pravomoc a přitom u myslivců nemá partnera. Krajská koordinační rada, která mnohde už funguje, se sice schází, může organizovat některé činnosti, není to ale samostatný orgán, aby mohla přijímat dotace nebo aby se mohla zapojovat do akcí a požadovat prostředky. Měl by být tedy zřízen krajský článek, ale tak, aby z dosavadních finančních prostředků nepožadoval žádné nové náklady. Uměl bych si třeba velmi dobře představit, že by některý z okresů v kraji měl pověření, že bude zastávat i úlohu krajského článku a měl by mít tedy i krajské IČO a pověření, že bude nějakým způsobem ve spolupráci s ostatními okresy a koordinovat činnost v kraji.

 

Zeptám zcela přímo – jak odpovědět na otázku, jaké jsou tedy dnes výhody členství v ČMMJ?

Kromě pojištění je to hlavně otázka stavovské cti, že jsem v organizaci, ta organizace má sílu, zastupuje myslivce při jednáních, organizuje a pomáhá organizovat větší akce pro myslivce, zajišťuje kurzy a školení hospodářů, kurzy adeptů na myslivecký lístek a další kynologické a střelecké akce. Českomoravská myslivecká jednota má pořád nějakým způsobem svoji cenu a v současné době by se měla zaměřovat na propagaci myslivosti mezi mládeží a veřejností i přes média tak, aby myslivost získala nějaký respekt.

 

Pojďme k dalšímu aktuálnímu tématu posledních týdnů – abdikaci předsedy a místopředsedy a ukončení pracovního poměru jednatele. Sám jste řekl na jednání Sboru zástupců v Benešově, že „jednatel byl moc drahej“ a vcelku pregnantně jste jako členové Myslivecké rady přiznali, že určitou dobu zmínění pánové fungovali jako samostatná oddělená jednotka…..

Pro lepší pochopení situace je potřeba se zmínit o historii. Když se Ing. Kostečka ustanovoval jako jednatel, tak se mu vyšlo vstříc, že kromě jeho stálé měsíční mzdy mu bude pobídková složka mzdy postavena na prostředcích, které získá mimo myslivost. Bylo jasně řečeno, že jsou to prostředky od sponzorů, které získá. Po zhruba jednoletém až dvouletém působení se získávala většina prostředků, i zásluhou jednatele, z Ministerstva zemědělství, od sponzorů maximálně tak do úrovně jedné stovky tisíc korun. Takže první asi dva roky byla rozhodující většina finanční podpory ze strany Ministerstva zemědělství.

Pan dnes už bývalý předseda navrhl to, aby se i z těchto prostředků, tedy z dotací, část ve výši 5 % poskytovala jednateli jako odměna, že tyto prostředky dokázal zajistit. Bylo zdůvodněno, že je to jeho zásluha, jeho lobování na ministerstvu. Myslivecká rada to tehdy schválila a za další dva tři roky se získávalo těchto financí poměrně dost a díky schváleným procentům odměna jednatele, která byla takto legálně stanovena, se stala poměrně vysokou a jednatel se tedy stal drahým pro ČMMJ.

V roce 2010 jsem měl jednání s předsedou a oběma místopředsedy a požadoval jsem tuto situaci změnit, že jsou to příliš vysoké částky, které se vynakládají a že to není zas tak úplně jen zásluha jednatele. Předseda tenkrát řekl, že to řešit prostě nebude a že to takto zůstane a že je to zásluha jen jednatele a že pokud někdo by zásadně měl zásadně něco proti, a tím myslel mysliveckou veřejnost, že se tím bude zabývat. Pak takových podobných neúspěšných jednání proběhlo ještě několik.

Vloni na podzim se sestavoval rozpočet na 2014 a byla navržena úsporná opatření u výstav a já jsem opět písemně předložil, že jednatel je pro ČMMJ drahý a že se to musí řešit. Myslivecká rada toto vzala na vědomí, odsouhlasila zásady, které byly navrženy v tom smyslu, že dosavadní způsob odměňování byl zrušen a že jednateli k základnímu platu byla stanovena procentická výše čtvrtletní odměny, podle kritérií, které stanovila Myslivecká rada a bude jen a jen na rozhodnutí Myslivecké rady, zda bude jednateli odměna přiznána, a nebo ne.

Protože pan bývalý předseda s panem bývalým jednatelem nechtěli toto rozhodnutí Myslivecké rady respektovat, jednání se táhlo, nebyl změněn platový výměr jednatele, znovu jsme se k tomu vraceli na jednáních v březnu a v dubnu. Museli jsme nakonec změny odhlasovat a nařídit, což byl začátek toho, že pan jednatel z důvodu snížení celkové jeho odměny, resp. že došlo k podstatnému snížení jeho příjmů, tuto situaci neunesl a požádal o rozvázání pracovního poměru. Následkem byla reakce od pana bývalého předsedy, že odchází taky, přesvědčili i pana místopředsedu Papeže, že odešel s nimi. Původně byl záměr vyvolat zmatek, že by odstoupila celá Myslivecká rada a byli by pověřeni právě tito pánové vedením organizace až do sjezdu a po sjezdu se děj vůle boží. K tomu naštěstí nedošlo.

Pan inženýr Kostečka jako jednatel je schopný, je to chytrý člověk, je nesporným odborníkem, ale hlavním důvodem, proč byla tato krize ve vedení Českomoravské myslivecké jednoty vyvolána, jsou finanční neshody, výše odměn a příjmů, nic jiného, nic zásadního dalšího v tom není.

 

Přece jen, stále hovoříme o funkci jednatele ČMMJ, ale Ing. Kostečka byl zaangažován i v dalších funkcích, hlavně v Interlovu. I o příjmech z této funkce se jednalo?

Když došlo k obnovení činnosti Interlovu, tak byl Ing. Kostečka zároveň pověřen řízením této organizace jakožto jednatel. Tato organizace má svoji dozorčí radu, orgány a valnou hromadu, ale ještě odcházející likvidátor sepsal smlouvy, ze kterých až dodatečně vyšlo najevo, že Ing. Kostečka byl zároveň ředitelem Interlovu, odměny, které za to dostával, byly vypláceny z prostředků Interlovu. Takže došlo k 1.1.2014 k jeho odvolání z funkce jednatele Interlovu a byla provedena úsporná opatření, Interlov je nadále řízen sekretariátem, ale s podstatně nižšími náklady. Záměrně asi Myslivecká rada informována nebyla, to v tuto chvíli nedokážu posoudit, ale jako každá organizace má své orgány, jako to normálně bývá, a ty orgány zodpovídají za činnost organizace. A pokud předloží Myslivecké radě výsledky hospodaření, tak jsou projednány a brány na zřetel. Pokud došlo k něčemu, nechci říci záměrnému nebo nezáměrnému, zodpovídají za to příslušné orgány, resp. řádně zvolení zástupci v těchto orgánech. Myslivecká rada jako taková a Ekonomická komise přímo zodpovídá jen za hospodaření sekretariátu ČMMJ, pojišťovna Halali, Myslivost, s.r.o., Interlov, s.r.o. a Služby myslivosti, s.r.o. mají své vlastní orgány, které nesou za činnost a výsledky hospodaření svou zodpovědnost.

 

Přece jen si dovolím podotknout, že Interlov a i Služby myslivosti jsou tak bytostně spjaté se Sekretariátem, jejich činnost je tak účelově spojena, že na rozdíl od Halali a Myslivosti ten přehled nad činností měl být asi větší, než ve skutečnosti byl?

Udělala se opatření, aby se zprůhlednilo hospodaření, výsledky průběžného hospodaření a plnění plánů se už pravidelně dostávají do rukou mně jakožto předsedovi Ekonomické komise, dostávají se i na pořad jednání Myslivecké rady, takže pokud by tam byly nějaké signály během roku, tak jsme schopni na to okamžitě reagovat. Prostě systém řízení a součinnosti Interlovu se podstatně zprůhlednil.

 

Je třeba taky říct, že Myslivecká rada přece musela vnímat výhrady z hlediska vystupování a komunikaci s okresy ze strany pana jednatele, probíralo se i toto to na Myslivecké radě?

Na Myslivecké radě se to čas od času probíralo, protože tam zaznívají zprávy z okresních sněmů, většinou zazněla výtka na jednatele, hlavně v souvislosti s výběrovými řízeními a obnovováním smluv na honitby, ale bohužel ochranná ruka předsedy byla tak silná, že se to vždy zametlo pod koberec a neřešilo se to nebo se dala nějaká výtka, ale zásadně se v podstatě nic neřešilo. Jednatele jako takového přímo řídi předseda nebo statutáři, problém byl v tom, že díky tomu nefungovala ani Myslivecká rada tak, jak by měla. Myslivecká rada by měla řídit jednatele a Sekretariát a ne naopak, že bylo něco uděláno a pak se chtělo po Myslivecké radě, aby to schválila, to byla prostě realita. To byl proces, který jsme konečně nastartovali na podzim loňského roku, do té doby byly skutečnosti záměrně zatajovány a informace nepodávány, vymínili jsme si společným tlakem zbývajících členů Myslivecké rady změnu, že musí být informovaná Myslivecká rada předem o připravovaných akcích na nejbližší období, jak jsou zajištěné technicky, finančně atd. Zároveň musí být Rada informována o akcích, které proběhly a jaké jsou výsledky a výstupy těchto akcí. Takto to v současně době už naštěstí začalo fungovat, Rada musí řídit jednatele a ne naopak!

 

Věřme, že se tedy klima zásadně změnilo a bude to tak i nadále. Zásadní kroky asi přijdou s nástupem nového jednatele. Z vašeho pohledu, jaká byla úroveň jedenácti uchazečů a jaký je výsledek, jak celé proběhlé výběrové řízení hodnotíte?

Bylo vypsáno výběrové řízení, tam byly dány nějaké podmínky, čtyři uchazeči nesplnili všechny podmínky, tak byli vyřazeni. Se sedmi uchazeči Rada půlhodinu s každým hovořila, vyslechli jsme jeho názory a záměry, to bylo objektivní a pak se tajným hlasováním členů Myslivecké rady rozhodovalo o tom, kdo byl nejlepší nebo kdo podle názorů Myslivecké rady by měl vykonávat funkci jednatele. Já se domnívám, že se dalo vybrat, minimálně tři uchzeči byli na úrovni, že by tu funkci mohli vykonávat dobře. Já osobně Martina Horálka znám spíš podle vidění, jinak ho neznám. Budeme si muset s ním sednout, stanovit jasná pravidla hry a ta oboustranně dodržovat. Je to člověk, který je schopný řídit, má přehled, kontakty, je to asi bezproblémový člověk v jednání s lidmi, umí to, myslím, že je schopný jednat s okresními mysliveckými spolky, je schopný uřídit velký kolektiv, mělo by to s ním fungovat. Pokud to snad někdy fungovat nebude, tak se bude muset situace řešit.

 

A neměl by tedy proběhnout na Sekretariátu finanční a personální audit, začít s novým jednatelem s čistým stolem?

Finanční a personální audit se udělat může, já se tomu nebráním, ale že bych byl já ten, který by to vyžadoval a navrhoval, to asi nebudu a je to proto, že zadání pro tento audit by byl takový, aby nějakým způsobem pomohl řešit problém, tak by to bylo příliš široké, je otázka, co by to stálo a kdo by to zaplatil, takové audity jsou řádově ve statisících korun. Přitom na Sekretariátu pracuje pár lidí, o kterých víme, jakou mají úroveň a jestli to víme a chceme to řešit a máme na to finanční prostředky to řešit, tak to dokážeme. Ale jestli nám někdo řekne, že ten či onen člověk nemá dispozice k tomu, aby funkce zastával, tak ve většině případů to víme, ale bohužel za omezených finančních podmínek neseženeme špičkové odborníky. Co se týče finančního auditu, důležité je hospodaření se státními prostředky, proběhla kontrola z Ministerstva zemědělství na čerpání dotací a na ostatní skutečnosti ohledně účtování, tam jsem si jistý, že nedochází k žádným únikům finančních prostředků.

 

Myslím, že pokud chce nový jednatel obstát, tak určitě musí změnit složení Sekretariátu….

Je to klidně možné, já bych to nechal opravdu na něj, jak se k tomu postaví, jak to bude chtít řešit, koho tam bude chtít mít a nemít. Ale na jedné straně je to otázka kvality personálů a na druhé straně určitého finančního objemu, který je k dispozici na odměňování. Pokud se neseženou jiné finanční prostředky, tak personální kvalita tomu bude odpovídat.

 

Co názor, že to je začarovaný kruh? Nemáme prostředky zaplatit kvalitní personál, ale pokud nemáme kvalitní personál, tak finanční prostředky neseženeme …

Je to samozřejmě začarovaný kruh, ale existují nějaké způsoby řešení, pokud bude Sekretariát poskytovat odbornou metodickou pomoc a využijí se prostředky, které jsou na okresních mysliveckých spolcích v řádech statisíců až milionů a pomůžou se těmto spolkům tyto prostředky využívat na nějaké akce, které mají smysl pro myslivce, tak to řešení je. Nebo pokud se tyto věci dokáží organizovat, ale víc prostředků z centra nebude a nebudou se ani zvyšovat příspěvky a pochybuji o tom, že se najde větší množství sponzorů, kteří poskytnout ústředí větší peníze, aby se mohlo rozvíjet. Takže začarovaný kruh to je, řešení existuje, ale je to řešení náročné na spolupráci, jednání a využití těch prostředků, které v ČMMJ jsou.

 

A jak se chce ve svém fungování změnit Myslivecká rada? Jak chce navrátit ztracenou důvěru?

Konečně se začne Myslivecká rada zabývat tou činností, která jí náleží a ne jen tím, že se řeší vztahy jednatel předseda atd. Tyto věci se vyřešily, Myslivecká rada musí fungovat, takže všichni členové musí minimálně docházet na jednání, ne vždy a u všech to platí. Jsou tam lidé, kteří jsou řádně zvoleni sjezdem, ale jsou tak pracovně vytíženi, že se nemohou všech jednání zúčastňovat. Pokud členové Myslivecké rady nechodí na pozvání okresních mysliveckých spolků, na jejich sněmy a na jejich akce, tak z toho vyplyne, že se Myslivecká rada odtrhla, že nechce spolupracovat. Ale pokud v Radě a jiných orgánech budou zástupci, kteří jsou pány svého času a budou se moci zúčastňovat těchto akcí, tak to bude fungovat. My si chceme na každé Myslivecké radě udělat určitý prostor pro hosty, máme v plánu pozvat hosty, jako třeba ministra zemědělství, ředitele státních lesů, aby věděli, že myslivci mají nějaké vedení, že existuje někdo, že to není jen předseda s jednatelem, že to je kolektiv a parta lidí, kde jsou odborníci, kteří chtějí s myslivostí něco dělat. To si myslím je ta zásadní změna v práci Myslivecké rady, a pokud se to osvědčí, tak se z toho může vyvinout něco zajímavého. Pokud někdo zná nějaký recept na to, jak zlepšit spolupráci mezi ústředím a okresním mysliveckým spolkem, tak by bylo dobré se podělit a dát nějaké návrhy. Jenom kritizovat to dokáže každý.

Rozhodli jsme, že část státních dotací bude ve spolupráci s okresními mysliveckými spolky využívána, nastává problém, že spolky nejsou schopny tyto prostředky využít pro činnost, jak svoji, tak pro myslivce. Buď je jejich účetnictví na takové úrovni, že se dotace nemůže zaúčtovat, protože to neodpovídá podkladům nebo není zájem něco poskytnout nebo organizovat takové akce. Dostáváme se do pozice, že na jedné straně ústředí nabízí spolkům určitou formu pomoci, jsou to řádově miliony korun a na druhé straně nemáme akce, kam by se daly dotace využít. Já si myslím, že to je o tom, aby se spolupráce už rozjela a řeklo se ano, my do toho půjdeme, spoluúčast poskytneme, my chceme pořádat takovou akci, pojďte, uděláme to společně. Pokud ne, pak existuje pouze to, že ekonom ČMMJ vrátí fakturu, která nemá náležitosti pro dotace, je špatně udělaná a napsaná a vrátí se nám to v tom, že my jsme žádali a ústředí nám nic neposkytlo. Všechno má svá pravidla hry. Na každém okrese existuje skupina lidí, kteří umí s dotacemi, kteří umí organizovat tyto akce, nechť pro ten okres něco udělají a využijí prostředky, které my jim nabízíme.

 

Není to trošku danajský dar z toho, že se s okresy v posledních letech zrovna dobře nepracovalo, že se nedělaly pravidelné porady, schůzky, že se okresy necítily být úzce spojeny s ústředím?

Problém já vidím spíš v tom, že se pořádá porada jednatelů, pořádá se třeba jednou ročně, ale účast je 40 %. Jednatelé nemají zájem o informace? Porady předsedů jsou dobře obsazeny, tam většinou bývá stoprocentní účast, tam zájem je. Jestli je to danajský dar předchozího vedení, nevím, ale spolupráce s okresem záleží na tom, jaké je personální obsazení na okresním mysliveckém spolku. Pokud je tam jednatel, který chce a umí spolupracovat, tak spolupráce běžela i za předchozího vedení. Ale pokud je na okrese jednatel, který dokáže přeposílat jen hanlivé maily, tak to není činnost, kterou by měl dělat. Já mám zkušenost, kdykoli kamkoli přijedu, tak nabízím, aby svolali okresní mysliveckou radu a pozvali si zástupce z ústředí, ale nikde mě na jednání okresní myslivecké rady nikdo nepozval.

Vše vychází ze Stanov a ve stanovách tyto vztahy nejsou ošetřeny, okresní myslivecké spolky jsou ve stanovách samostatnými subjekty, které hospodaří s majetkem jako vlastním, ale ten majetek je přitom všech členů ČMMJ. Pokud například okresní myslivecký spolek majetek rozprodá, tak my to nedokážeme řešit, ale zmizel majetek všech členů, zavinil to ten daný okres a my to nedokážeme řešit, protože stanovy to neošetřují. My ani dokonce nesmíme z pohledu ústředí chtít vědět, v jakém stavu se majetek nachází, a to je obrovská chyba. Je řada okresů, kde se majetek zhodnotil, ale je i řada okresů, kde jsou na nule, majetek je pryč. Ale pokud si toto neošetříme ve Stanovách a neuvědomíme si, že to je společné všech členů, pak se s majetkem všech členů zachází tak, jak se s ním zachází.

Osobní zodpovědnost statutárů na okrese musí být, to funguje i na ústředí, každý z nás má určitou zodpovědnost a zodpovídám veškerým svým vlastním majetkem za to, že orgán hospodaří tak, jak hospodaří. Já pokud to beru z pohledu šéfa firmy, tak když něco rozhodnu, tak za hodinu se to musí plnit, ale ve společenské organizaci je problém, že něco se rozhodne, pak se čeká měsíc než se svolá Myslivecká rada, řadu věcí rozhoduje až Sbor zástupců, který zasedá jednou nebo dvakrát do roka, takže se pořád čeká a jednání se neúměrně protahují. To je prostě problém jednání v rámci společenské organizace. Příkladem budiž nevyužitý objekt Interlovu v Praze, kdy už druhý rok se žádá Sbor zástupců, který funguje jako Valná hromada Interlovu, aby vyslovil souhlas s prodejem, budova chátrá, náklady na energie a další údržbu jsou 220 000 Kč ročně, využití pro ten objekt není, aby se uživil sám o sobě, a prostě prodat se nemůže, protože Sbor na to souhlas stále nedal. Těžko se hospodaří a těžko se tyto věci dotahují do konce. Je potřeba, aby nejen toto Stanovy upravily, jasně se stanovilo, kdo za co zodpovídá, co řídí, jako má zodpovědnost a rozhodovací pravomoci. Bude to ale ještě asi mnoho hodin jednání a diskuzí.

 

Takže ať si každý rozumný člen udělá obrázek sám, kdo chce, může si tipovat, kdy se začne nově, ekonomicky, hospodárně a soběstačně. V každém případě, jak zaznělo z rozhovoru, jsme na jedné lodi, v jedné organizaci a je jen na nás, na vzájemné dohodě, jaké další kroky budou následovat, zda dáme šanci Českomoravské myslivecké jednotě na obrodu.

Připravil Jiří KASINA

 

 

 

 

Reklama

 

Tip obchodu

Zkušební řád loveckých psů Tip obchodu
Internetový obchod Myslivost

Reklama

reklama
 
 

Reklama

reklama
reklama
 

Partneři

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Reklama

 

Výměna ikon

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Stáhněte si

Stáhněte si