Aktuální čísla časopisů

Myslivost: Prosinec / 2014
ročník: 62 (92)
 
Lovecký pes: 2/2014
ročník: 2014
 
Myslivecké zábavy 2/2014
ročník: 2014

Rozhovor s novým jednatelem Českomoravské myslivecké jednoty

1.9.2014

Rozhovor s novým jednatelem Českomoravské myslivecké jednoty

V trochu zamotaném příběhu o výběru nového jednatele se Českomoravská myslivecká jednota dostala snad na konec první úvodní kapitoly. Po odmítnutí prvého vybraného jednatele Mgr. Horálka oslovili statutární zástupci s nabídkou v pořadí těsně druhého, Ing. Josefa Orlovského. Po krátkém zvážení v úterý 19. 8. 2014 podepsal nový pan jednatel pracovní smlouvu a na schůzce se statutárními zástupci ČMMJ podepsal a převzal další dokumenty. Do funkce jednatele by měl nastoupit 1. 9. 2014.

  

Jelikož jsem byl na jednání přizván jako host, využil jsem této příležitosti ke krátkému rozhovoru s Ing. Orlovským, požádal ho, aby se členům naší organizace a čtenářům na stránkách Myslivosti představil.

Narodil jsem se v roce 1976 do lesnické rodiny. Děda byl lesník a tehdy k tomu patřila i myslivost. To mě směrovalo v dalším profesním vývoji. Studoval jsem na České zemědělské univerzitě Lesnickou fakultu. V průběhu studia jsem složil zkoušku z myslivosti a stal jsem se členem mysliveckého sdružení na Mladoboleslavsku. Po vysoké škole jsem pracoval v lesnických firmách, kde byla s mojí prací spojena i myslivost. Provozovali jsme bažantnici, honitby a oboru, díky tomu jsem měl pohled na myslivost i z této strany. Vždy jsem se zajímal o celé myslivecké dění, nechtěl jsem stát stranou, a proto jsem se v roce 2003 intenzivně podílel na transformaci honebního společenstva a v mysliveckém sdružení jsem začal vykonávat funkci hospodáře, což trvá dodnes.

V rámci procesu tvorby nového mysliveckého zákona a následné transformace honebních společenstev jsem si uvědomil nutnost silné zastřešující myslivecké organizace, která hájí zájmy myslivců a myslivost. Což byla skutečnost, která mi dříve až tolik nedocházela. Od té doby jsem se zajímal hlouběji o fungování ČMMJ ve vztahu k ministerstvům, státní správě, samozřejmě i k zemědělství a k lesnictví.

Před dvěma lety, bylo jasné, že se blíží doba, kdy bude potřeba posunout ČMMJ a vůbec celý systém myslivosti někam dál. Z tohoto důvodu jsme s podobně smýšlejícími lidmi vytvořili pracovní skupinu, kde jsme řešili další vývoj ČMMJ. Toto vše mě přimělo přihlásit se do výběrového řízení na jednatele.

 

Konkrétně teď prosím přicházíte z jaké profese?

Poslední čtyři roky jsem se pohyboval ve financích. Finance prostupují každou činností člověka, ať vezmete zemědělství, školství a jiné, vždy tam finance hrají významnou roli. Tuto profesní etapu jsem si zvolil úmyslně proto, abych získal zkušenosti, kontakty a znalosti. Vědomosti o tom, kde se dají získat peníze, protože jsem věděl, že do budoucna, ať už pro myslivost nebo pro cokoli jiného, se to bude hodit.

 

Jak vás dalece překvapilo, že vás statutární zástupci oslovili a že Martin Horálek to vzdal?

Ani bych neřekl, že mě to překvapilo, beru to jako součást přirozeného vývoje. Život je boj a proto jsem se výběrového řízení zúčastnil, snažil jsem se dát do svého představení a návrhů co nejvíc. I když jsem skončil druhý, tak mě to potěšilo. Čas strávený přípravou a lidi, které jsem u toho potkal, mě velmi obohatili svými názory a pohledem na věc. Tím jsem se zase posunul o kus dál a získal větší rozhled. Rozhodně jsem se neurazil a nezanevřel jsem.

 

Logicky mojí asi nejzásadnější otázkou je, zda ještě před nástupem můžete charakterizovat svoje vize, co byste chtěl dokázat v rámci funkce jednatele? Vím, že je to možná předčasné a musíte se seznámit s prostředím, ale přece jen jste zpracovával a překládal koncepci, čeho a jak chcete dosáhnout …

Primárně se musím seznámit s činností Sekretariátu, poznat všechny své kolegy a seznámit se s jejich pracovní náplní. Současně je potřeba zajistit akce, které již běží a jsou prioritou. To znamená příprava nových stanov v souladu s novým občanským zákoníkem a příprava na volební sjezd, který bude příští rok.

Pak jsou tady mezinárodní akce, které musíme zajistit tak, aby byly organizačně i společensky absolutně na špici a snesly porovnání s podobnými akcemi, které pořádají kolegové v zahraničí. Jmenovitě – mezinárodní soutěž loveckých trubačů, Natura Viva 2015, mezinárodní výstava trofejí a Mistrovství Evropy v lovecké střelbě. To jsou zhruba úkoly pro tento a příští rok.

Potom jsou tu oblasti, na kterých je třeba pracovat průběžně, aniž by to ohrozilo zajištění výše jmenovaných akcí. Primárně jsou to peníze, ekonomika. Máme velké rezervy v čerpání dotací na myslivecké činnosti. Některé spolky umí velmi dobře pracovat s dotacemi. Měli bychom vytvořit pro spolky srozumitelné návody, jak čerpat dotace z regionálních zdrojů na programy, které jsou blízké myslivosti a ochraně přírody a ukázat názorně, jak je mohou jednotlivá sdružení a okresní myslivecké spolky využít.

Celý balík úkolů se týká členské základny. Chybí větší medializace aktivních spolků. Odměnit a ukázat ty, co umí pracovat, kteří nadstandardně reprezentují ČMMJ. Týká se to i těch, kteří jsou úspěšní v zakládání a obnovování remízků, zakládání mokřadů, instalaci hnízdních budek atd. Je krásné, že máme články v Myslivosti, ale my tyto informace potřebujeme dostat do celoplošných médií. Potřebujeme myslivost prezentovat, jako součást ochrany přírody. Ten obraz, že myslivec rovná se střelec, není pravda a my ho musíme změnit.

Velkou kapitolou je i práce s mládeží. Jednoznačně je třeba sehnat peníze, ať už formou grantů nebo dotací z evropských fondů. Motivovat mládež na základních školách, podpořit lesní školky, rozšířit Zlatou srnčí trofej. Například LČR mají vypracovaný program lesní pedagogiky. Jistě je možné navázat užší spolupráci. Často je zmiňováno, že pro mládež nejsou mimo školní docházku programy a aktivity. Zde vidím velký prostor, jak toto využít a i z evropských fondů se na takové aktivity dají sehnat peníze. Myslím, že bychom měli zavést doktrínu, kterou použili v Německu - každý člen ČMMJ představí myslivost a ČMMJ alespoň jednou týdně jednomu člověku zvenku. Jednoduchou formou musí umět každý myslivec srozumitelně prezentovat, co děláme pro přírodu. Není to nic, za co bychom se měli stydět. S tím tak trochu souvisí i to, že některé spolky se uzavřely před novými členy, zvláště před mladými lidmi. Když si vezmete, jaká je věková struktura většiny spolků, tak je to chyba. Zajistit veškeré činnosti v honitbě a splnit plán lovu vyžaduje mimo jiné i odpovídající fyzickou kondici. Proč nedat šanci i velmi mladým adeptům myslivosti? To, že ze zákona nemohou jít na společný lov, neznamená, že se nemohou věnovat ostatním činnostem.

Další věc, na kterou se zaměřím, je komunikace. Musí být předávány informace z centrály směrem ke spolkům. Je nanejvýš potřebné, aby si okresní myslivecké spolky vytvářely databáze elektronických kontaktů na myslivce a další subjekty, aby se informace došlé z centra okamžitě předávaly dál. Ale stejně tak, aby proudily informace a podněty opačným směrem, od jednotlivých myslivců zespodu až do centra nahoře. Je potřeba informační dálnici udělat obousměrnou. Je také důležité, aby každý člen sdružení měl možnost komunikovat s okresním spolkem napřímo, nejen přes vedoucí činitele sdružení. Často si myslím, že sice chodí oběžník, ale všechny informace, které tam jsou, se ke členům stejně nedostanou.

Velmi zásadní otázkou vnitřní komunikace ČMMJ je odpovědnost okresů vůči Sboru zástupců a Jednotě jako takové. Sbor zástupců je nejvyšším orgánem ČMMJ, který volí Mysliveckou radu a který rozhoduje o zásadních otázkách. Je třeba, aby delegáti, členové Sboru, byli připraveni. Musí znát stanovy, zveřejněná usnesení Myslivecké rady, výstupy z Dozorčí rady, vazby mezi ČMMJ jako matkou a jejími dceřinými organizacemi, propojení, ekonomiku atd. Na základě toho se pak mohou kvalifikovaně rozhodovat a hlasovat na Sboru. Okresní myslivecké spolky si musí uvědomit svojí odpovědnost, nestačí, aby tam byl jeden člověk, ale musí mít i kvalifikovaného zástupce, který ho bude moci zastoupit a bude všechny tyto věci znát. Pokud mají pocit, že k něčemu nemají dost informací, nesmí váhat si o ně zažádat.

Další prostor vidím v pořádání chovatelských přehlídek na okresech, až na výjimky to není uchopeno tak, jak by to mohlo být. Je tu velký nevyužitý prostor pro prezentaci myslivosti. Když vezmete nemyslivce, nebo děti do místnosti, kde je 200 preparovaných trofejí, asi to na ně nepůsobí tak, jak bychom chtěli my, kteří o myslivosti něco víme a dokážeme si představit, co za lebkou a parožím je. Že je to celý komplex činností. Tady je velký prostor pojmout chovatelské přehlídky jako propagaci myslivosti a ČMMJ. Nalákat se dá dobře například na kulinářské speciality, na loveckou hudbu atd. Je to i příležitost pro firmy, které se zabývají prodejem mysliveckých pomůcek, mohou se tam prezentovat.

Toto je ale jen krátké představení, témat je spousta a vše sem dát nelze. A věřím, že se ozvou spolky, které již výše zmíněné zajišťují a rádi se na stránkách myslivosti představí a dají návod ostatním.

 

Přicházíte ze světa financí, neděsí vás proto trošku zvěsti, které kolují kolem nevyřešených dotací a kontroly z Ministerstva zemědělství?

Neděsí, je to pro mě zdvižený prst, že se musím na tuto oblast zaměřit. Byly čerpány dotace, byly použity a vykázány. Je to problém výkaznictví a účtování. Jak vznikl? Lidský faktor, systémová chyba? Je to skutečnost k řešení a stává se to. Musíme kontrolu racionálně uchopit, jednat s úředníky a vyřešit tak, aby vše bylo v souladu se zákonem a platnými předpisy a vyřešit případ tak, aby to Jednotu bolelo finančně co nejméně. Vrátit dotaci a ještě třeba platit penále, proto se dotace nečerpají. Vyděšený z toho nejsem, ale jsem rád, že to vím dopředu a zaměřím se na to.

 

Je mi jasné, že dokud jste nenastoupil, těžko můžete hodnotit úroveň a kvalitu personálu Sekretariátu. Přesto se zeptám, jaký je váš vstupní pohled, co byste chtěl v práci Sekretariátu změnit a dokázat?

Pracovníky na Sekretariátu osobně neznám. Musím se seznámit s jejich pracovní náplní, s tím, co reálně dělají. To, co vím dopředu je, že není ideální situace v prezentaci myslivosti směrem k laické veřejnosti a v celoplošných médiích. Personální obsazení v této oblasti je poddimenzované a je třeba tuto oblast uchopit zcela jinak. To se bude muset vyřešit, ať už personálně nebo změnou systému. Předpokládám, že Vy jako člověk působící na mediálním trhu téměř třicet let nám budete nápomocen. Nemůžete po mě ale chtít, abych hodnotil personál Sekretariátu, když datum nástupu je 1.9. Opravdu se nezlobte, ale dál kvalitu zatím hodnotit nechci.

 

Logicky se musím v podobném duchu zeptat na názor, pohled na kvalitu a spolupráci s Mysliveckou radou?

S Mysliveckou radou se co nejdříve setkám tak, aby byl dostatek času vše prodiskutovat a seznámit se s jednotlivými členy Myslivecké rady. Vyslechnu si názory Myslivecké rady na současnou situaci, co se událo, jaký je jejich výhled pro nejbližší období a pak musí dojít k nějakému usnesení a jasnému zadání dalších činností. Primárně se musím seznámit s tím, co již bylo zařízeno v souvislosti s mezinárodními akcemi, v přípravě Natura Viva 2015, seznámit se s tím, co připravují trubači, střelci, sokolníci, samozřejmě zjistit kdo má co na starosti. Zásadním úkolem je orientovat se v tom, co se podniká v přípravě nových stanov. Nosné téma jsou pak peníze a celková ekonomika.

 

Myslím, že byste měl dostat jako politici sto dnů hájení….

Ta myšlenka je fajn, ale není na to prostor. Já i zástupci MR se již v tomto roce musíme intenzivně setkávat se členy Krajských koordinačních rad a s představiteli OMS. Myslím, že by nám těch sto dnů mohlo chybět. Nebráním se vzrušeným diskusím o tom, jak směřovat dále celou Českomoravskou mysliveckou jednotu, rád si vyslechnu rady zkušených praktiků, kteří se v myslivosti pohybují již roky. Rád si s každým popovídám, a pokud ten nápad bude reálný, nevidím důvod, proč se nepokusit ho zrealizovat.

Musí si ale všichni uvědomit, že to nepůjde hned. Členská základna si uvědomuje, že se něco děje, že by se měla spousta věcí dělat jinak. ČMMJ ale není komerční firma, je tu jiný systém řízení, který je těžkopádný oproti komerčním subjektům. Operativní rychlost není asi taková, jak by si mnozí členové představovali. Je potřeba si uvědomit, že velké změny nejde uskutečnit ze dne na den. Něco rozbít umí každý, něco postavit dá velkou práci. Na druhou stranu říkám, že jsem si vědom spousty věcí, které je třeba co nejrychleji posunout jinam.

Děkuji za rozhovor

Připravil Jiří KASINA

 

 

 

 

Reklama

 

Tip obchodu

Myslivost Vosátka a kol. Tip obchodu
Cena 800 Kč pro předplatitele

Reklama

reklama
 
 

Reklama

reklama
reklama
 

Partneři

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Reklama

 

Výměna ikon

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Stáhněte si

Stáhněte si